DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 18. dubna 2018

Asphyxovy zápisky - Tričko Black Sabbath, které nebylo věčné


Asphyxovy zápisky - Tričko Black Sabbath, které nebylo věčné

Leknul jsem se, nejsem na podobný řeči zvyklý. V bazénu si partička dvacetiletých klučinů zrovna chválila nějaký krémy na holení prsou. Nic proti, prachy se musí točit a reklama vám dneska do hlavy vtluče i co nechcete, ale stejně. Jsem asi už fakt starej, my kecávali o tom, jaká holka má největší kozy. A jak jsem se leknul, asi jsem si chtěl nějak podvědomě chránit zadek, tak se mi na zádech roztrhlo moje snad dvacetileté tričko Black Sabbath. S krucifixem vepředu. Achjo.

Odplavu, obleču se a v tramvaji na mě padne takovej divnej pocit. Triček mám doma přes tři sta, žena mi za ně pořád nadává, není je kam dávat, už je ani nechce žehlit, ale tohle bylo výjimečné. Mám rád staré věci, které vyprávějí/mají svůj příběh. Měl jsem jej na sobě, když se narodily naše děti a já vyjukaný postával před "dopékací místností pro dvojčata" a čekal, až mě vpustí dovnitř. Malý spal na boku jako já, ale dcerunka mě viděla poprvé v životě a rovnou i s nápisem Black Sabbath. Už tenkrát bylo vybledlé, obnošené, bylo věcí, kterou jsem hrozně rád cítil na těle. Přesně definovalo sousloví - padne jako ulité.

Koupeno kdysi v Plzni u Jižního nádraží, v mrňavém kamenném obchodě s hudbou. Prodala mi ho stará mánička, která ještě naivně věřila tomu, že ji prodej muziky uživí. Krámek už dávno zanikl, spousta kamarádů se z Plzně odstěhovala někam do většího světla (jak říkají) a já tu zůstal v tom svém tričku. Pojí se k němu mnoho zážitků. Člověk by nevěřil, kolik lidí ještě dokáže ocenit dobrou hudbu. Snad jen v práci jsem byl občas za černého havrana. Nebo vlastně spíš za netopýra s ukousnutou hlavou.

Od slavnostních příležitostí, přes "stačí do práce", až po "zůstane na doma". Věc, kus tkaniny Made in Germany, prý ještě kvalita. Asi na ty chudáky přistěhovalce v dílně někdo dohlížel, ale tričko vydrželo opravdu dlouho a myslel jsem, že všechno, to už se dnes nevidí snad u ničeho. "Ty posloucháš Black Sabbath, ty vole to je pro hodně starý": řekl mi kdysi na jednom technicko-death metalovém koncertu mladík, který trička s nápisy svých oblíbených kapel nenosí - nepodporuje, protože je to vole komerce. Řekl jsem mu, že ví hovno o co jde a ať si jde po svým. Pomstil se mi tím, že mi napsal na internetu do diskuze pár ošklivých slov a vyhrožoval hrůzostrašnými smajlíky.

Hudba spojuje a na dovolených to bylo hodně znát. Vlasáči celého světa třeba jen ukážou paroháče na pumpě. I v té nejzapadlejší díře vědí, kdo to byl Ozzy. A Tony Iommi. A Paranoid. Potkáváte stejně naladěný lidi, máte hned námět k hovoru, dokonce jsem několikrát dostal třeba slevu. Někdy je zase naopak těžký odpovídat lidem, kteří tohle všechno nezažili - pro ně mám připravenou odpověď, že černá zeštíhluje. U mě obzvlášť.

Psát příběh o obyčejném tričku je v závěru nehorázná blbost. Jenže tak to máte se vším. Někdo uloví, sežere a vysere. Jiný postupně ochutnává, váží si každé chvilky, těší se z hezkých okamžiků. Já vím, že o mě mé děti říkají svým kamarádům, že nejsem jako ostatní tatínkové. Občas si rozpustím vlasy a dělám bububu a metal. Jo a taky jsem pořád nosil to hrozný sepraný tričko. Už ho vyhoď do popelnice, ne v tom se mnou na návštěvu fakt nepůjdeš, máš jich spoustu jiných, hezčích - máma se nezmění. 

Nějak jsem nepodlehl současnému trendu mít pořád všechno nové. Trošku mě děsí všeobecný konzum. Nemám zaplať svatí i nesvatí nedostatek peněz, mohu si dovolit mít rodinu, dopřát nám dobrý a pohodlný život. Zbývá i na muziku a jsem za to vděčný osudu i sám sobě, ale když odejde nějaká má oblíbená věc do věčných lovišť, bývám nesvůj. Nejsem na ně fixován psychicky ani fyzicky, ale chybí mi. Zůstane po nich prázdno.

Domů vkročím s hláškou o tom, že dneska udělám manželce radost. Mám o jedno tričko méně, drahá. Koukne na mě, vidí, že je moje nadšení jen předstírané a pak se pokouší obrovskou díru na zádech zašít. Nejde to. Všechno má svůj vyměřený čas, ani tričko Black Sabbath není věčné. Bohužel. Nové si stejně už kupovat nebudu. Nebylo by to ono. Určitě víte, o čem mluvím.

úterý 17. dubna 2018

Recenze/review - RIVERS OF NIHIL - Where Owls Know My Name (2018)



RIVERS OF NIHIL - Where Owls Know My Name

CD 2018, Metal Blade Records

Troubit na trumpety by se vám líbilo, co? Tedy vlastně na saxofon. V dnešní době kapely neustále hledají další a další cesty, jak zaujmout. RIVERS OF NIHIL se vydali nelehkou cestou, kdy ohlodali svůj styl na kost a přidali spoustu "nových" vlivů. Kousek thrashe, spousta progrese, hard rock. Natlakované pasáže se střídají s poklidnými (ty mě poměrně nudí, zdržují). Zkrátka a jednoduše, album jako stvořené pro fanoušky FACELESS, FALLUJAH, BETWEEN BURIED AND ME. Moderna, čerpající ale i ze starých učebnic. Nic nového, ale přesto působí album svěže a neotřele. Zajímavý je obal, mrzí mě neskutečně uřvaný zvuk. 




RIVERS OF NIHIL jsou bez debat velmi dobří muzikanti, kteří u hudby přemýšlejí, nechávají se rádi ovlivňovat a nebojí se experimentovat. Mám trošku problém s tím, že mi podobné desky přijdou poměrně roztříštěné. Jakoby byly poskládány z již dříve slyšeného (historie se opravdu opakuje stále dokola) a poslepovány dohromady. Skladby připomínají hru šelmy s obětí. Chvílemi drsnou a krvavou, jindy až milou, teploučkou. Spousta emocí, tuna křiku, ale i zamyšlení (saxofon). Možná bych zrovna od téhle kapely čekal ještě větší odvaz. Fantazii se přece meze nekladou a když už nebýt svázaní, tak pořádně. Celkově je deska velmi pestrá, současná, moderní, neotřelá, zajímavá, tepající, nezařaditelná, akademická. Dalo by se říci, že se jedná v podstatě o vynikající album. Má jen jednu drobnou nevýhodu - vůbec mě nebaví. Nechte si chutnat.




sumarizace:

RIVERS OF NIHIL letos stvořili pořádně technické a progresivní album. Jeden složitý riff střídá druhý, nálada je nelidská, nápady pestré. Američané nahráli rozhodně zajímavou desku, u které nenechali nic náhodě. Na mě osobně je sice něco až příliš komplikované a někdy si dokonce říkám, že to hrají již stroje a ne lidé, ale nahrávku považuji rozhodně za hodnou pozornosti. Techničtěji zaměření fanoušci budou určitě velmi spokojeni. Dostanou přesně tu porci hudby, kterou se rádi proplétají. Kapela kombinuje to nejlepší z progresivního metalu a rocku. Na vstřebání je potřeba určitě spousta času a i po dlouhé době je možno objevovat mnoho nového. Horší je to s touto deskou jako celkem. Album mi přijde poměrně roztříštěné. Složitá rock metalová, technická a progresivní skládanka, která se rozhodně povedla. Jen mě nebaví ji poslouchat.



Asphyx says:

The RIVERS OF NIHIL created very technical and progressive album. There is a lot of complicated riffs, the mood is nonhuman, and ideas are interesting. These American guys recorded very interesting album. For me it´s is maybe too complicated and sometimes it feels like the songs are played by machines, not by humans. However this album is interesting and you should take a look at it. Fans who like more technical music will be satisfied. They will received exact amount of music they like. This band mix the best of progressive metal, and rock. You have to take your time to absorb all of this and even after a long time you would find a lot of new things on this album. However, the problem is the album as a whole. It is dashed. Complicated rock metal technical and progressive puzzle which is very good. I just do not enjoy listening to her.



Tracklist:
01. Cancer / Moonspeak
02. The Silent Life
03. A Home
04. Old Nothing
05. Subtle Change (Including the Forest of Transition and Dissatisfaction Dance)
06. Terrestria III: Wither
07. Hollow
08. Death Is Real
09. Where Owls Know My Name
10. Capricorn / Agoratopia

band:
Jake Dieffenbach - Vocals
Brody Uttley - Guitar
Jon Topore- Guitar
Adam Biggs - Bass/Vocals
Jared Klein- Drums

Recenze/review - MONOTHEIST - Scourge (2018)


MONOTHEIST - Scourge
CD 2018, Prosthetic Records

Horský potok, plný studené vody a krve. List padající pomalu ze stromu. Rozkládající se tělo rozsápané dravcem. Mnohovrstevnatost barev, pocitů, snění i bdění zároveň. Hra kočky s myší. Příjemná bolest zabalená do hudby. Ano, tohle všechno z novinky amerických death metalistů MONOTHEIST slyším. Už jen obal vypovídá mnohé. Pojďte se vydat na dlouhý výlet po hvězdách.

MONOTHEIST hrají muziku inspirovanou třeba takovými SUFFOCATION, BEYOND CREATION, případně DEATH ("Symbolic"). Nebojí se lehce experimentovat. Hrát si s melodiemi i náladami. Výsledkem je album, které působí velmi pozitivně, příjemně.


"Scourge" je vznešenou nahrávkou. Silnou a přívětivou. Všechny skladby si plynou jakoby bezstarostně, na pilu se zatlačí jen někdy. Nejvíce se mi osvědčil poslech jako "kulisa". Tématem textů je filozofie a kapelu lze zařadit mezi křesťanský metal. Možná mi chybí trošku víc špíny, bolestivých míst. Správný smrtící kov má podle mě pořádně drásat a to se zde zase tolik neděje. To ale nic nemění na tom, že se mi album dostalo pod kůži, usadilo se mi v hlavě a podmanilo si mě. Není v ničem nové, ani převratné, ale je velmi dobrým společníkem. Pokud vás na metalu zajímají hlavně pocity a emoce, tak neváhejte. Tolik pestrosti a citu pro "skládání" se slyší málokdy. Chtěli jste umět přeložit slova, která šepotají stromy na hřbitově? Máte možnost. Progresivní death metal vysoké kvality!


sumarizace:

Americká, progresivní death metalová kapela MONOTHEIST, je skupinou, ze které doslova tryská talent na všechny strany. Jejich nové album "Scourge" je po okraj narvané nápady, energií a tlakem. Pokud rádi u hudby přemýšlíte a ochutnáváte z pestré palety bohatého talíře extrémního metalu, bude vám určitě chutnat. Fascinuje mě lehkost a samozřejmost, s jakou je album nahrané. Poslech je srovnatelný s pohledem do kaleidoskopu. Pestré riffy, maniakální bicí a všemu nasazuje korunu vokál, vytažený až odněkud ze samého nitra. Songy působí velmi vyrovnaně, chutně, naléhavě a přesto jsou až uklidňující. Deska se tak pro mě stává jakousi meditací. Progresivní death metal, který připomíná průlet vesmírem. Velmi dobrá záležitost. Doporučuji!

Asphyx says:

Talent gushing right and left, this is the USA, progressive death metal band MONOTHEIST. Their new album "Scourge" is to the brim full of ideas, energy and pressure. If you like thinking by listening and tasting from a variet range of rich menu of extreme metal, you will definitely like it. I am fascinated by the lightness and obviousness the album is recorded. Listening is comparable with the view into a kaleidoscope. Colourful riffs, maniacal drums and vocals, pulled up from somewhere inside. Songs are tasty, urgently, however, relaxing. The album is for me a kind of meditation. Progressive death metal, resembling the flight through the universe. Very good stuff! I recommend!




Tracklist:
1. The Grey King
2. The Great Chain At The Neck Of The Earth
3. Mark Of The Beast I: The Image (Prelude)
4. Mark Of The Beast II: Scion Of Darkness
5. Infinite Wisdom
6. Desolate, It Mourns Before Me
7. Abominable Acts
8. Scourge


band:

pondělí 16. dubna 2018

DEADLY STORM SUPPORT - BLAZE BAYLEY - Šeříkovka, Plzeň - Šeříkovka - 28. 4. 2018

Recenze/review - LECHEROUS NOCTURNE - Occultaclysmic (2018)


LECHEROUS NOCTURNE - Occultaclysmic
CD 2018, Willowtip Records

Strach a obavy. Neodbytná úzkost. Nemůžeš ani vstát a fungovat. Pořád ti to hlodá v hlavě. Noční můra, realita nebo sen. Kdo ví? Pořád tě sledují. Dostali se ti do hlavy. Už dávno. Chceš se ztratit, rozplynout. Být neviditelný. Kde je tenká hranice mezi normálností a šílenstvím? 

Dnešní uspěchaná doba je pro různé psychické problémy doslova živnou půdou. Kapely jako LECHEROUS NOCTURNE vám od nich mohou pomoci nebo je ještě víc prohloubit. Jsou totiž natolik extrémní a složití, že jsou v mnohém už za hranicí vstřebatelnosti. Technický death metal zahraný se závodní rychlostí. Perfektní výkony muzikantů. Lehké posouvání hranic. Smrt, temnota, chaos. 



"Occultaclysmic" je pokračováním odkazu skupin jako SUFFOCATION, ORIGIN, HATE ETERNAL, NILE. Samozřejmě, s vlastním rukopisem a postupy. Kapela na posluchače během celé desky vyvíjí neskutečný tlak. Oddych nehledejte. Jedná se spíše o těžko stravitelnou a pro spoustu z vás monotónní smršť zahuštěné shnilé krve. Komplikovanost, řezavost, absolutně nekompromisní materiál. Necelých čtyřicet minut je možná až moc, ale příznivci tohoto stylu budou určitě spokojeni. Osobně mám u podobných desek trošku problém s tím, že se mi vše slévá v jeden celek. Možná mi chybí trošku víc živelnosti, živočišnosti. Mám raději, když z hudby cítím, že za ní stojí lidé. LECHEROUS NOCTURNE jsou spíše perfektně seřízený stroj na zabíjení. Je jen na vás, zda mu podlehnete. Velmi extrémní technický death metal, který vám nedá vydechnout.


sumarizace:

LECHEROUS NOCTURNE  nahráli velmi kruté, krvavé album. Pokud byste dnes hledali technický brutal death metalovou kapelu, která se nebojí pořádně říznout do masa a zároveň hraje zajímavě, pak jste tady správně. "Occultaclysmic" je albem, které bolí, je nezvykle pestré a velmi dynamické zároveň. Fanoušci stylu by měli zbystřit svoji pozornost, protože tady se odehrávají pořádně „hnusná“ hudební jatka. Američané moc dobře vědí, jak složit dobrou skladbu. Prohrabují se hromadami mrtvol s velkým citem pro věc. Muzika je zde velmi ošklivá, šílená a připomíná záběry z vivisekce. Pokud bych měl letos někomu doporučit kapelu, která nahrála velmi dobré technické brutal death metalové album, byli by to rozhodně LECHEROUS NOCTURNE! Tihle patologové opravdu moc dobře vědí, jak se dělá dobrá práce. Deska, která vám shnije v přehrávačích!

Asphyx says:

LECHEROUS NOCTURNE  recorded a very cruel, bloody album. If you are looking for a slamming brutal death metal band that isn't scared to cut into meat and is playing interesting as well, so you're right here. "Occultaclysmic" is an album that hurts, it's unusually colourful and very dynamic at the same time. Fans of the style should sit up their attention, because here are played very “ugly” music massacre. The Americans know very well how to compose a good song. The music here is very ugly, crazy and reminds images of autopsy. If I would recommend someone a band this year, that recorded a very good slamming brutal death metal album, it would be definitely LECHEROUS NOCTURNE! These pathologists really know very well how to do a good job. Album, that will rot in yours CD players!

Recenze/review - SUUM - Buried into the Grave (2018)


SUUM - Buried into the Grave
CD, TAPE 2018, Endless Winter, Hellas Records

Všimli jste si, že květiny na hřbitově jinak voní? Jakoby do nich byly otisknuty příběhy všech zemřelých. Schválně, zkuste si někdy sednout na lavičku, hned pod kříž Ježíše Krista. Sledujte shrbené postavy pozůstalých, nasávejte atmosféru místa, kde nakonec všichni spočineme. Všimněte si, že některé náhrobky jsou nahlodány zubem času. Počítejte věk na kamenných deskách. Kdy přijde náš čas?

Nová deska italských doomařů SUUM ve mě evokovala podobné myšlenky. Jejich album "Buried into the Grave" mě v myšlenkách opravdu přeneslo na starý, polozapomenutý hřbitov někde v horách. Malá márnice, zvon umíráček a tichá rakev právě zajíždějící do země. Průvod plačících. Tradice, upřímnost, jadrnost a zemitost. Tohle všechno z jejich hudby cítím.



Co se týká hudební náplně, tak není album "Buried into the Grave" vlastně vůbec ničím nové. Cítím zde vlivy CANDLEMASS, TROUBLE, PENTAGRAM, CATHEDRAL, SAINT VITUS, FORSAKEN, chvílemi snad i BLACK SABBATH. Nijak mi to nevadí, pánové totiž dokázali dát do starého klasického doomu i kus sebe samých. Novinka se opravdu velmi dobře poslouchá, uklidňuje mě, zároveň jitří moji mysl. U hudby je hodně důležité, zda je zahraná srdcem a u SUUM je jasně vidět, jak je baví hrát. Vypadá to, že jsme naladěni na stejných vlnách. O zvuku ani obalu netřeba hovořit, obojí je v nejlepším pořádku. Až budou jednou rozhazovat můj prach na rozptylové louce,  tak si na SUUM určitě vzpomenu. Jsou pro mě důkazem, že odkaz poctivého smutku ještě žije, doutná, pálí. Chladná a studená nahrávka, která vám bude velmi příjemným průvodcem při umírání.  


sumarizace:

Odložte všechny nedůležité věci, odhalte svoji mysl, uklidněte svoje duše. Jsou tady SUUM a jejich nová letošní kompilace smutných písní. Okultní doom metal v jejich podání je velmi chladný, smutný a pojednává o posledních věcech člověka. Klasické songy, tradiční studená atmosféra. Nahrávku bych doporučil všem, kteří rádi tráví dlouhé hodiny na hřbitovních cestách. Pečlivě vystavěné skladby pomalu gradují, hlas preluduje jako kněz při poslední modlitbě. Slyším zase zvony! Kdo bude další na řadě? Všichni tam, do země stínů, jednou musíme a SUUM nás na to připraví opravdu velmi dobře. Pokud milujete podzim, sychravé počasí, mráz zalezlý někde v kostech, padající a umírající listí, budete s "Buried into the Grave" trávit určitě dlouhé chvíle. Vítejte na pohřební hostině, podávána bude nová deska SUUM.


Asphyx says:

Put away all your trivial duties, unfold your minds and keep calm your souls. The SUUM is here with its new compilation of sad songs. Occult doom metal in this delivery is very cold, sad and it tells a story about the last things of a man. The classic songs, traditional cold atmosphere. I would suggest this record to people who like to spend long hours on grave trails. These songs are accurately build and they slowly rise, the voice preludize like a priest during the last prayer. I can hear the bells! Who is the next in line? Everyone has to go to the land of shadows someday and the SUUM prepares us very good for it. If you love autumn, rainy weather, cold inside of your bones, falling and dying leaves, you will spend a lot of time with the "Buried into the Grave". Welcome to the funeral dinner where the new album by SUUM is served.

band:
Mark Wolf - Vocals
Painkiller - Guitars
Marcas - Bass
Rick - Drums

A few questions - interview with doom metal band from Italy - SUUM.


A few questions – interview with doom metal band from Italy - SUUM.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Mark Wolf: Ciao! The band was founded in 2017 , it all started during a Pentagram show in Rome. All members in the band are Doom maniacs from many years, so we decided to found it, Suum are : Rick – Drums, Painkiller – Guitars, Marcas – Bass, Mark Wolf – vocals.

Suum were born with the intention to play Doom Metal, Doom for the Doomed, nothing else.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Mark Wolf: Buried Into The Grave has been recorder at Devil's Mark studio, in Rome, the recording sessions were very fast (two days), we wanted to get a sound very close to what we are in our live shows. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Mark Wolf: Endless Winter released 300 copies , Hellas Records 100 tapes.



Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Mark Wolf: With the use of the metaphors we describe the horror that surrounds us every day. The Lyrics also deal with themes close to occultism and mysticism.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Mark Wolf: Logo was created by Painkiller, our riffman, the graphics too. Website was created by me. We think social networks are important but not fundamental, they must be used in the right way, the most important thing must be the music and the message you want to spread.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Mark Wolf: Endless Winter for the cd version, Hellas Records for the tape version.

We decided to collaborate with them because they are serious people who do their job with passion, this is a very important thing for us.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Mark Wolf: Well, we pay tribute to all great Doom masters, we are not innovators, we don't invent anything, we want to play only Doom metal with the right attitude.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Mark Wolf: We sent the promo only to Endless Winter and Hellas Records, they were immediately interested and enthusiastic, so we decided to sign, all very fast and unexspected.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Mark Wolf: We were born a few months ago but we immediately got live gigs, we played at Stoner Night in Rome, Doom Over Florence II edition in Tuscany, Doom's day Survivors fest in Milan and we are closing other agreements in these days. 



What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Mark Wolf: What we want is to play a lot and everywhere, we do not want to get success or something like that , in my opinion Doom needs to stay in the depths of the rock/metal scene .

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Mark Wolf: You can find us on Facebook: https://www.facebook.com/suumdoom/


But we hope to meet all of you at live shows for some beer

Thanx for the interview.

Mark Wolf: Thank you mate and DOOM ON!

neděle 15. dubna 2018

Recenze/review - ABYTHIC - Beneath Ancient Portals (2018)


ABYTHIC - Beneath Ancient Portals 
CD/LP/TAPE 2018, Blood Harvest

for english please scroll down

Zmítáš se v posmrtné křeči, zničený a ponížený. Pomalu přecházíš na druhou stranu. Ve smrti je každý sám. Podáváš ruku nemrtvým, opouštíš své nebohé tělo. Kymácí se loďka na řece Styx, jsi vyděšený. Mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jedno ale víme jistě. Až tě uloží do rakve, budou k tomu hrát prašiví death metalisté ABYTHIC

Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám předkládají němečtí maniaci, si dám do žil vždy s chutí. Mrtvolný zápach rozkládajících se těl. Atmosféra beznaděje, hluk praskajících kostí. Vítejte v temných katakombách záhrobí. "Beneath Ancient Portals" je jako ozvěna z těch nejvzdálenějších chodeb podzemí. Krutá, ošklivá, špinavá a mrazivá jako dotek zla.



"Beneath Ancient Portals" je vynikající poctou poctivému death metalu. Kapela je ovlivněna smečkami jako BOLT THROWER, ASPHYX, GRAVE, PENTACLE. Skladby v jejich podání jsou až hypnoticky přitažlivé, magicky zlé a temné. ABYTHIC letos vydali album, u kterého ožívají ty nejošklivější noční můry. Potkali jste někdy Smrt? Podali jste ji ruku a zatančili si s ní zběsilý tanec na svém vlastním hrobě? Pokud ne, tak s novinkou těchto Němců máte možnost. Budete spáleni pravým, nefalšovaným death metalem, zmrazeni doomovými náladami čerstvých hrobů, abyste nakonec prokleti poklekli a poklonili se věčnosti. Přiznávám, byl jsem deskou "Beneath Ancient Portals" zcela uhranut. Připadám si, jako bych propadl peklu. Vynikající death metal ve starém stylu, který exhumuje vaše tělo i mysl! Prašivina!


Asphyx says:

You are tossing in post-mortem convulsions, destroyed and humiliated. You are slowly moving to the other side. While dying everybody is alone. You shake your hand with the undead, you leave your poor body. A swinging boat on the Styx River, you are scared. There are many unanswered questions. But there is one thing you are certain about – when they will put you in the coffin, the ashy death metal band ABYTHIC will play. 

Death has many forms and I can put the death by the German madmen in my veins any time. Deadly smell of decomposing bodies. Atmosphere of hopelessness, noise of cracking bones. Welcome to the dark catacombs of the graves. “Beneath Ancient Portals” is echoed from the farthest underground corridors. Cruel, ugly, dirty and chilling just like a touch of evil.

“Beneath Ancient Portals” is an excellent honour to honest death metal. The band is influenced by packs such as BOLT THROWER, ASPHYX, GRAVE, PENTACLE. Their songs are hypnotically attractive, magically evil and dark. This year ABYTHIC released an album that brings to life the ugliest nightmares. Have you ever met Death? Have you shake hands and dance with her the frantic dance on your own grave? If not, you have a chance to do that with the new album by those Germans. You will be burned with the true, honest death metal, you will be frozen with doom moods of fresh graves to be cursed in the end and knee down to eternity. I have to admit that I was delighted by the album “Beneath Ancient Portals”. I feel like being in hell. Excellent death metal in the old style which will exhume your mind and body! Ashy thing!


TRACK STREAM:

MORE INFO:

A few questions - interview with death metal band from Germany - ABYTHIC.


A few questions - interview with death metal band from Germany - ABYTHIC.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

AVE! We are Abythic from Germany and play Old School DEATH METAL with some Doom elements! The band was founded in 2015 by M.D.B. In the same year we released our debut MCD "A FULL NEGATION OF EXISTENCE" through a small Label called Metal Inquisition. It was released as CD and LP. 


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

The new album was recorded in 2 different studios. The drums were recorded again, as well as on the MCD, at the CKB Studio in Essen / Germany. The other instruments, as well as the vocals were recorded in the Flashback Recordings Studio (Herne/Germany) under the direction of Tim (Suffocate Bastard). We are more than happy with his work. He himself is an absolute metal maniac and knows how to create a dark and brutal sound which fits to our ideas. The whole album was then mixed and mastered by Patrick Engel at the Temple of Disharmony. The cooperation was really pleasant and we are more than satisfied with the final result. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

"Beneath Ancient Portals" will be released as CD, LP, MC and Digital Download. There will be 1000 cds, 500 lps and 100 mcs. 


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Leimy, the singer, is responsible for the lyrics. At first we are searching for good song-titles and after that he creates lyrics around them. He isn't a big fan of esoteric or satanic stuff, so he creates little horror-stories which are inspired by films and books in the old school way. Let's comment the songs on "Beneath Ancient Portals“:

-PURULENT PHANTASM: It's about a man with hallucinations. Everyone around him seems to rot away and he realizes that he is becoming insane. He can't take it anymore and kills himself.

-ABANDONED TOMBS ON UNGODLY GROUNDS: Under an old temple the dead came back to life to feast upon the living. It has a direct reference to the next song which is called...

-BENEATH ANCIENT PORTALS: It is inspired by the babylonian mythos of Nergal's descent to the underworld and describes his journey to the shadows and realm of death.

-REDEMPTION THROUGH SOUL TRANSFUSION: A man suffers from a terminal illness and plans to transfer his soul to another body. But something goes terribly wrong and his soul is lost in the netherworld.

-AFTERWARDS BEHIND BEYOND: A man wishes for death and salvation and realizes that the church has lied to him his whole life and nothing but total darkness will await him in the afterworld. A very nihilistic song ;)

-DEPTHS OF OBLIVION: It's a very figurative description about the terrific horror of a mass-grave. Death Metal to the bone ;) 


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The current logo, which was also used for the new album was drawn by Drummer and Songwriter M.D.B.. Our former guitarist D.B. then digitalized and adapted it. The cover was drawn by none other than the legendary artist Axel Hermann, who should already be known for his cult covers for bands like Morgoth, Asphyx, Bloodbath etc pp. The layout was made by Birger Schwidrop (Harvest of Eyes). He has also created layouts for numerous bands such as Venenum. 

Of course we also use social networks. We are not constantly doing any posts on it right now. Use it only to publish reviews or news on our part. Other bands are constantly posting stuff, which is very annoying. We are more likely to use it as a tool to give important information about the band and not for being a self-exposer. As far as promotion etc pp is concerned, everything is done by our label. 


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

We chose the Swedish label Blood Harvest Records. That was relatively fast. We received a response very quickly and were able to quickly agree on the framework conditions for the contract. We are very satisfied so far. The label makes good publicity for the band. The communication is also absolutely ok. Blood harvest records enjoy a good reputation in the scene. We also consume quite a lot of bands from the Blood Harvest Records program. Therefore, we are very proud to work with a label whose bands we also like and respect. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

Well, there are many bands that inspire us. But certainly it is clearly the bands from the early 90s to mid-nineties. We are often associated with elements from bands like Grave, Asphyx and Bolt Thrower. You are certainly not completely wrong with this. But nevertheless we have developed our very own and individual style, which is very important to us. 


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

Of course we applied to other labels. But they were all too slow, hahahahaha. We did not have much patience to wait that long cause we just wanted to publish the album quickly. The reactions from the other labels were mixed. 

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Abythic have played a total of 3 concerts so far. That's because we play exclusively with selected bands. We have to like and hear these bands ourselves, or at least know them. We've had the pleasure to share stage with bands like: Sadistic Intent, Blood Incantation, Cruciamentum, Phrenelith, Undergang ... to name a few. We are not interested in playing trivial concerts on every street corner with even more irrelevant bands. Therefore we rarely play live. These shows are also something special for us. Next year we play a show with great bands like: Dead Congregation, Fleshcrawl, Krypts .... 


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

In may our first album will be released. But we are already working on new songs. Enough song material already exists. We will see what the future will bring. But we do not want to be rock stars ;) 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 


Thanx for the interview. 

We thank you for the interview and for your interest in the band. 

TWITTER